Ti z vás, co ještě pamatují dobu socialismu, si možná vybaví klid a pohodu, která provázela televizní vysílání. Většina pořadů, filmů a seriálů měla dobrou úroveň a když jsme očekávali vysílání nějaké známé komedie, a těšili jsme se na ni, věděli jsme, že bude odvysílána v cel délce, takže z ní budeme mít opravdový požitek. Po sametové revoluci se však do vysílání filmů či seriálů začaly vkrádat reklamy a každé přerušení vysílání také narušilo onu atmosféru, která v průběhu vysílání pořadu nastala. Bylo to zpočátku sice pouze občasné, a tak to lidé tolerovali, ale reklam přibývalo a staly se standardem u každého pořadu. Dnes je jich ve vysílání tolik, že mnoho lidí televizi vůbec nesleduje, filmy či seriály si stáhne a pustí si je ve chvíli, kdy je chce vidět, a hlavně bez reklam.
Televizní reklamy tak přestávají mít pozitivní efekt a hlavně smysl. Možná si tedy kladete otázku, jaká reklama je nejlepší a nejvhodnější, a jaká má význam, protože reklama sama o sobě špatná není, neboť nám oznamuje něco, o čem nevíme, a nabízí nám výrobky nebo služby, které neznáme?
Nejlepší reklama je ta nevtíravá a nevnucující se. Například formou potisku na textilu. Kupříkladu na reklamních taškách. Jestliže je zaměřená vtipně a poutavě, lidé si jí všimnou a především se mohou rozhodnout, zda si jí prohlédnou, anebo ne. V televizi se ale rozhodnout nemůžete, tam vám prostě reklamu naservírují v naprosto nevhodné době, svým způsobem je to určitá forma násilí, kdy vás donutí ji sledovat, když chcete zhlédnout pořad celý a nepřijít o další pokračování, protože pokud odejdete od televize kvůli reklamě, ale vrátíte se příliš pozdě, kdy už reklama neběží, může vám uniknout něco důležitého z vysílaného pořadu.
A jedna rada na závěr – chcete-li cokoli propagovat formou potisku na textilu, volte pestré pastelové barvy, které zlepšují náladu, a vystříhejte se černé a šedé, s nimiž se zesiluje depresivní nálada a smutek.