Když se řekne pojem politika, většina lidí si představí hádky ve Sněmovně, skandály a sliby, které nikdy nebyly splněny. Česká politická kultura se za posledních třicet let sice vyvíjela, ale důvěra občanů v politiky stále zůstává nízká, nebo možná nižší, než byla před 10 lety. Proč tomu tak je? A dá se s tím vůbec něco dělat? Pokud se nad problémem trochu více zamyslíme, tak je možné říci, že jedním z hlavních problémů české politiky je neochota politiků přiznat chybu. Když se něco nepovede, místo jasného přijetí odpovědnosti často slyšíme výmluvy nebo přehazování viny na opozici, média nebo „objektivní okolnosti“.
A právě to lidi od politiky odrazuje, protože místo vzdělaných lidí, kteří se mají starat o blaho své země občané vidí jen šašky. A to není vše. Místo konstruktivní debaty často sledujeme osobní útoky a neustálé soupeření, které nemá s hledáním řešení nic společného. Politici často spoléhají na to, že ostrá slova, vulgarismy, zvednuté prostředníčky a další emotivní projevy jim přinesou podporu voličů. Jenže ve výsledku to spíš vede k dalšímu znechucení veřejnosti, která se poté projevuje neúčastí na volbách. Existuje tedy v této problematice nějaké řešení?
Je potřeba si uvědomit, že cesta ke změně není snadná, ale určitě existuje. Klíčovou roli v tomto procesu hrají samotní voliči. Pokud budou totiž požadovat větší odpovědnost a méně populismu, politici se tomu budou muset dříve či později přizpůsobit. Změna ale musí přijít i od samotných politických stran, které by měly klást větší důraz na kvalitu kandidátů, a nejen na jejich schopnost „prodat se“ ve volbách. Česká politika má šanci se v budoucnosti posunout k lepšímu. Ale jen pokud se přestaneme smiřovat s tím, že „tak to prostě chodí“ a budeme se snažit všichni to nějak změnit. Samo od sebe to totiž nepůjde.