Všichni víme, že s muži to není někdy jednoduché. I muži mají své dny, určitě jste viděli některé filmy, které se týkaly mužů. Myslím si, že se to jmenuje opravdu I muži mají své dny. Nebo se pletu? Ale abych se přiznala, tak i já bych se nyní chtěla bavit o mužích. Někdy pánové bývají opravdu hodně ješitní. Pokaždé, když jsem třeba s kamarádkami na nějaké diskotéce nebo zábavě, tak vždycky tam vidíme nějakou rvačku někoho, kdo se tam pere. A v devadesáti procentech procentech jsou toho pánové. Kolikrát si říkám, jak by to asi vypadalo, kdyby se takhle praly ženy?
Podle mého názoru by to vypadalo opravdu hrozně, abych se přiznala, tak já jsem se asi nikdy nepozvala, tedy alespoň si nevzpomínám. Ani si nevzpomínám, kdy jsem byla naposledy opilá, kdežto tohle pánové, tak ti se perou snad denně. Mužské bitky jsou téměř na denním pořádku, protože my bydlíme v bytovce, kde naproti nám je hospoda, takže vždycky každý pátek a každou sobotu se tam někdo pere. To je potom křiku a také přijede někdy policie. Ani nevím, co těm mužům je, že se stále musí jenom rvát, že musí po sobě křičet a že stále jenom musí pít alkohol. Můj otec je právě velký alkoholik.
A jsem ráda, že se s ním maminka po pěti letech manželství rozvedla, ale ona říká, že už pil i na začátku jejich vztahu. Opravdu nechápu, že maminka si ho vzala. A nyní, když je pětadvacet let a už vím něco málo o životě, tak jsem se maminky zeptala, proč se nerozvedla s otcem dříve. Proč čekala pět let. A ona sama mi řekla, že tam měla zázemí, že prý ten dům, co měli nový postavený, tak že prý jí její bratr a maminka i otec tam prý pracovali. Pomáhali stavět dům a ona právě říkala, že nechtěla o ten dům přijít jenom kvůli tomu, že otec byl alkoholik. Někdy muži jsou opravdu takoví zvláštní. Samozřejmě, že nehází všechny muže do jednoho pytle. Někteří pánové mohou být velice příjemní lidé.